Mageia 7 přináší lepší Wayland, MP3 či stále ještě LXDE

Dva roky od předchozí verze znamenají, že do vydání Mageia 7 se vešla velká spousta nových věcí. Srdcem je Linux 5.1 a kvalitnější podpora Waylandu, ale přesto je cítit i duch staré dobré Mandrivy.

Dlouhé čekání a konzervativní novinky
Mageia jakožto jedna z velkých nástupkyň po kdysi velmi populární distribuci Mandrake/Mandriva (další takovou je OpenMandriva), prvních pár vydání jakž-takž držela kadenci vydání v souladu s plánem. Mezi vydáními Mageia 1 až 7 byly postupně takto dlouhé mezery: <12 – 12 – 10,5 – 17* – 25* – 24* měsíců.

  • z důvodu toho, že následné vydání Mageia 5, 6 a 7 se zdržely natolik, že by předchozí vydání mezitím měla ukončenou podporu, byly s odstupem několika měsíců vždy vydání aktualizované instalační obrazy 4.1, 5.1 a 6.1, případně též prodloužena podpora daného vydání.

Mageia zkrátka stále zápasí s nedostatkem vývojářů, prostředků, případně dostupných „člověkohodin“ potřebných pro chod distribuce. V tomto ale leckdo může spatřovat její výhodu: vývoj není tak hektický jako jinde a případné zdržení v klíčových nových verzích používaných aplikací lze řešit dočasnými obezličkami typu AppImage.

Mageia ani nadále není tahounem technologického vývoje. Takže zatímco Fedora používá Wayland jako výchozí už více než jedno vydání (což souvisí s desktopem GNOME, samozřejmě), Mageia ani s verzí 7 nenabízí Wayland jinak než jako stále testovací záležitost (což zčásti může souviset s historickou preferencí desktopu KDE), byť opět ve značně vylepšené kvalitě (oproti šestému vydání).

Mageia se tak ve svých vydáních drží věcí, které jsou tou dobou k dispozici a nutno ji přičíst k dobru, že například jádro Linux zde v sedmičce najdeme velmi nové, instalační obrazy nesou Linux 5.1.14.

Celý článek zde.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Linuxové jádro 5.3 přinese novinky pro ARM a změny v plánovačích

Aktuální verze Linuxu je 5.2 a je v plném proudu zasílání patchů, které budou tvořit příští verzi Linux 5.3. Dnes si přiblížíme několik sad patchů, které jednoho dne verzi 5.3 spoluvytvoří.

ARMové záležitosti

Jedna z věcí, která míří do jádra verze 5.3, je lepší podpora 64bitové architektury ARM (AArch64/ARM64). Přibude podpora emulace systémových volání, některé drobnější optimalizace výkonu u soft IRQ pro FPSMID/SVE, zpřístupnění ARMv8.5 vlastností v user-space, podpora technologie ARM Statistical Profiling Extensions (SPE) na ACPI platformách, měření výkonu DDR na platformě iMX8QXP, ve výchozím nastavení kernelu pro ARM64 zapnutý parametr CONFIG_RANDOMIZE_BASE (kvůli KASLR – Kernel address space layout randomization). Tato oblast změn pro Linux 5.3 shrnutá na Phoronixu míří do jádra jako pull request.

Nový framework pro správu spotřeby od ARMu

Od Patricka Bellasiho z ARMu do jádra (za)míří podpora omezení zátěže, která dále rozšiřuje možnosti, které frameworku Energy Aware Scheduling. Pracovat to celé bude moci tak, že některé úlohy dostanou pro svoji práci k dispozici boost, jiné (zejména ty běžící na pozadí) naopak budou ve využití zdrojů systému omezeny.

Toto je koncept práce, který stále nabývá na síle, a to zejména u procesorových architektur jako ARM big.LITTLE, kde je často použito více typů CPU jader a plánovač musí co nejlépe určit, zdali úlohu pošle k superrychlému zpracování na velká jádra s vysokým taktem, nebo ji rozloží(předá na jádra menší. Připomeňme v tomto kontextu, že big.LITTLE koncept ARMu se nacházel a nachází v obrovské škále ARM SoC posledních let a to i ve značně upravených podobách, kdy například MediaTek vyráběl SoC se třemi typy CPU jader (Helio X20 apod.).

Cílem ARMu je využití nového systému zejména k tomu, aby mohly nadstandardní prioritu dostat úlohy obsluhující grafické rozhraní (výkonnější CPU jádra, vyšší frekvence), zatímco úlohy méně kritické bude systém flexibilně přehazovat na pomalejší jádra s nižšími takty a spotřebou. Kontrolu na tím dává sysfs starající se o nastavení parametru uclamp. Pull request prošel přes Ingo Molnara.

Celý článek zde.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Debian 10 „Buster“ príde už túto sobotu

Ešte začiatkom mesiaca apríl (duben), vývojár Jonathan Wiltshire oznámil, že v Debiane 10 „Buster“ potrebovali vyriešiť ešte zhruba 150 kritických chýb, ktoré bránili vydaniu. Tieto chyby sa našťastie podarilo odstrániť a Debian 10 je momentálne vo fáze finálneho testovania, ktoré ma za cieľ odhaliť prípadné nezistené chyby. Kvôli rozmanitosti procesorových architektúr, ktoré distribúcia Debian podporuje, si vývojári chcú byť naozaj istí, že všetko funguje bez problémov a nič nebude brániť vydaniu. To by ideálne podľa očakávaní mohlo prísť už práve túto sobotu.

Vývojári prostredníctvom uverejnenej správy žiadajú užívateľov o pomoc pri testovaní, najmä pri takzvaných „Live“ obrazoch distribúcie a ich dvoch spôsoboch inštalácie systému. Pomôcť s testovaním môžu užívatelia na reálnom, nevirtualizovanom hardvéri, vrátane zariadení podporujúcich UEFI.

Debian 10 s kódovým označením „Buster“ štandardne používa užívateľské prostredie GNOME s podporou protokolu Wayland. Okrem množstva aktualizovaných softvérových balíčkov, nový Debian využíva jadro Linuxu vo verzii 4.19, ktoré tejto distribúcii umožní lepší beh aj na modernom hardvéri. Novinkou je tiež pridanie podpory pre spomínaný UEFI Secure Boot.

Rubriky: Nezařazené | komentáře 2

Vyšla Mageia 7

Donald Stewart před několika hodinami oznámil vydání nové verze distribuce Mageia 7. K dispozici jsou obvyklé 32 i 64bitové instalační ISO a Live DVD s desktopy Plasma, GNOME, Xfce a také 32bitové Xfce.

Tvůrci vypichují vylepšenou podporu Waylandu a hybridních grafik, jádro je zde ve verzi Linux 5.1.14, dále došlo na rpm 4.14.2, dnf 4.2.6, MESA 19.1, Plasma Desktop 5.15.4, GNOME 3.32, Xfce 4.13.4, Firefox 67, Chromium 73 či LibreOffice 6.2.3. Podrobnosti shrnuje zápis na Wiki projektu.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Ubuntu bude nadále podporovat 32 bitové aplikace

Společnost Canonical vydala prohlášení ohledně budoucnosti 32 bitové platformy Ubuntu a podle něj bude nadále podporovat její existenci. Co ji k tomu vedlo? Proč mění svá rozhodnutí ?

Nedávno světem proletěla zpráva, že se Ubuntu definitivně loučí s 32 bitovou platformou, která se již z pohledu společnosti Canonical zdála zastaralá a málo využívaná. Nikdo ze společnosti ovšem nečekal takovouto bouřlivou reakci ze strany komunity a vývojářů. Do společnosti zaslali zpětnou vazbu desítky vývojářů, kteří potřebují 32 bitové knihovny pro svou práci a například společnost Valve chtěla zastavit vývoj herní platformy Steam pro Ubuntu.

S dneškem se vše mění, Canonical vydal nové prohlášení, že částečně 32 bitovou platformu zachová. Bohužel se jedná jen o „částečné“ zachování, takže o některé aplikace ve výsledku stejně nevratně přijdeme. Aplikace a knihovny, které se zachovají bude společnost vybírat podle požadavků komunity. Nejvíce se do potíží dostala aplikace Wine, která je nedílnou součástí systémů mnoha z nás, ale dobrá zpráva je, že právě na ni bude brán zřetel nejvíce.

Toto ovšem není úplné řešení, celkově by tento problém mohla vyřešit kontejnerová technologie, která je mnohem bezpečnější než současné řešení. Bohužel kontejnery nejsou ještě připraveny na takovéto nasazení a bude ještě nějakou dobu trvat, než se tak stane. Pro nás jako běžné uživatele to znamená, že nepřijde o své aplikace a většina jich bude pokračovat dál, bez jakékoliv změny na naší straně.

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Ubuntu mění názor: nabídne omezenou podporu 32 bitů ve verzích 19.10 a 20.04 LTS

Vývojáři Ubuntu přišli přibližně před týdnem s oznámením o konci podpory 32bitových procesorů. Navíc mělo jít o konec velmi rychlý – už následující podzimní Ubuntu 19.10 mělo být čistě 64bitové. Je to logické, podpora je už několik let tlumena či rovnou ukončována u většiny distribucí, staré procesory jsou na ústupu a někdy to muselo dojít i na Ubuntu.

Konec 32 bitů v Ubuntu
Podpora opravdu starých procesorů 386 SX/DX byla z linuxového jádra odstraněna už v roce 2012 a Ubuntu už před časem přestalo s vydáváním 32bitových instalačních obrazů. Zdálo se tedy, že odstranění knihoven nebude žádný velký problém. Je to jednoduše další logický krok k úplnému opuštění staré platformy.

Canonical se tedy rozhodl nepokračovat, vyhodí ze svých systémů podporu 32bitové architektury i386 a tím ukončí tuhle velmi dlouho trvající éru. Podle vývojářů je dnes velmi vzácný hardware, který by vyžadoval 32bitovou softwarovou podporu a navíc už takto staré železo nestačí na provoz náročného moderního software. Pokud přesto potřebujete 32 bitů, nainstalujte si software pomocí Snap včetně potřebných knihoven, vzkázali vývojáři.

Oznámení ovšem vyvolalo velmi velmi silnou reakci a stěžovali si nejen vývojáři, ale třeba také hráči počítačových her. Zvláště malé herní platformy by měly s takovou změnou vážný problém, protože spousta her jednoduše 32bitové knihovny potřebuje a ani plně 64bitové Wine není dokonalým řešením.

Více zde : https://www.root.cz/clanky/ubuntu-meni-nazor-nabidne-omezenou-podporu-32-bitu-ve-verzich-19-10-a-20-04-lts/

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

OpenMandriva Lx 4.0 Nvidii opravdu nešetří

OpenMandriva

Každá distribuce je něčím výjimečná. U OpenMandrivy je to rozhodně použití LLVM/Clang místo GCC, striktní odmítání uzavřeného ovladače Nvidia či aktuálně použití velmi čerstvého kernelu a souvisejících věcí.

Novinky této verze podrobněji

Tak předně je nutno dodat, že OpenMandriva Lx 4.0 je k dispozici ve třech základních variantách instalačních obrazů: je tu verze s KDE Plasma, která obsahuje prakticky všechnu myslitelnou funkcionalitu linuxového desktopu, zde konkrétně velmi nadstandardně využívající aplikace z KDE světa místo „těch obvyklých“, k tomu pak kompletní podpora pro multimédia či kancelář. Uživatelům předchozí verze 3. řady je doporučeno provést čistou instalaci (upgrade patrně v nějaké fázi selže). Více na : https://www.root.cz/clanky/openmandriva-lx-4-0-nvidii-opravdu-nesetri/

Rubriky: Nezařazené | Napsat komentář

Klaus st.: Majdan na Václavském náměstí! Nelze mlčet. Děsí mě to !

Moudrý názor Pana exprezidenta.

Jako „pokus o pražský majdan“ nazval někdejší prezident Václav Klaus demonstrace na Václavském náměstí pod heslem „Milion chvilek pro demokracii“. Učinil tak v jednom ze svých „Zápisků z cest“, informace o velké demonstraci totiž sledoval na lodi plující kolem britských ostrovů. Váhal prý, jestli proti tomuto majdanu vystoupit, ale pak si nad knihou řekl, že mlčet nemůže.

Druhý český prezident Václav Klaus publikoval na webu svého institutu další ze svých občasných „Zápisků z cest“. Tentokrát je zvláštní v tom, že na lodi, kterou se plavil kolem britských ostrovů, měl prý více času, takže své postřehy doplňoval nadčasovějšími úvahami.

Václav Klaus si například všiml, že velké nadnárodní firmy jsou posedlé prosazováním multikulturalismu, usilují o co národnostně nejroztříštěnější týmy a pod značkou „diverzity“ se tím pak chlubí (což doplnil výčtem národností, které ho během jediného dne obsluhovaly).

Podle Klause je to „záměr kosmopolitů, jak co nejvíce zlikvidovat hranice mezi státy a národy“. Tihle lidé prý skutečně věří, že se všichni lidé na světě přes všechny rozdíly mohou mít rádi. „Já samozřejmě také mohu mít rád třeba Junckera, ale asi jenom tak, jako měl hrdina Orwellova 1984 Winston Smith nakonec rád svého komisaře O´Briena,“ dodal sarkasticky.

Další zážitek z cesty měl v malém skotském městečku Greenock, kde loď zastavila na jednu ze zastávek. Výprava odjela autobusem do Glasgow, Klause prý ale více zajímalo toto zapadlé městečko u moře.

Dojem ze skotského venkova mimo velká města je podle Klause „naprosto deprimující“. „Tady se čas zastavil a nikam nemíří. Nedovedu si představit, jakou motivaci tito lidé museli mít, když v referendu volili, zde LEAVE nebo REMAIN. Nevím, co mohli očekávat od toho či onoho výsledku,“ zamýšlí se.

Kromě toho je při sledování dění ze světa Klaus odkázán na televizní zpravodajství, které podle něj rozhodně není povzbudivé. Během plavby viděl například předvolební debatu amerických příznivců Demokratické strany, kde byl jeden z kandidátů vypískán za větu „socialismus není řešení“. Viděl též zpravodajství o pátečních protestech následovníků švédské školačky Gréty.

A do třetice viděl v televizi zprávy z domova, a ty jej rovněž nepotěšily. V průběhu zápisků se o nich zmiňuje několikrát. „Zprávy o pražském pokusu o majdan, které ke mně na dálku doléhaly, také nejsou příliš povzbudivé,“ poznamenal si jednou.

Jindy se mu téma pražských demonstrací vynořilo, když si četl knihu maďarského spisovatele Sándora Máraie. Konkrétně pasáž, ve které popisuje den, kdy Hitler zaútočil na Rakousko.

„Začíná větou: ‚Chtěl jsem mlčet. Pak mne však oslovil čas a já zjistil, že mlčet je nemožné.‘ To je mimořádně inspirující věta. Má teď člověk mlčet při pokusech o majdan na Václavském náměstí? Děsí mne hlasy těch, kteří říkají, že to ještě není tak hrozné. Nemohu akceptovat tento lehkovážný pohled – možná, že to z lodi vidím špatně. Ale to si Márai mohl myslet také, když se procházel ono ráno po budapešťské Rybářské baště a uctivě zdravil podobně tiše se procházející zmatené chodce,“ popisuje svůj vztah k protestům.

Já jen za sebe dodávám, že s názorem Pana exprezidenta plně ztotožňuji a proto jsem jeho názory publikoval na svém webu. Hezký den.

Rubriky: Nezařazené | komentáře 2

Ahoj všichni!

Vítejte ve WordPressu. Toto je váš první příspěvek. Můžete ho upravit, nebo smazat a postupně pak začít s tvorbou vlastního webu.

Rubriky: Nezařazené | komentářů 46